4.den - Punta Spano, Calvi, Galéria

14.9. Pondělí

Druhý den na Korsice plánujeme přesun k Portu a po cestě rozdělíme na zastávky:

PUNTA SPANO

Za turistickou vesnicí Port de Sant Ambrogio se nachází malá CHKO s přírodním golfovým hřištěm (dost zvláští!), jde o útesy s malinkými plážičkami mezi nimi, ty jsou ale dopoledne už beznadějně obsazené, a tak volíme pouze procházku. Poté popojedeme k další pláži u města Calvi. Nicméně jakmile si najdeme místo, obloha se zatáhne a v dálce již můžeme pozorovat blesky a poslouchat dunění hromů. Jen tak tak doběhneme k autu a spustí se liják. No, nezbývá než se vydat do Calvi.

CALVI

Podle průvodce hodně turistické město. Podle nás v září vše září J Krásný přístav, parkování zadarmo, citadela, která ale za ten krpál nahoru nestojí. Narodil se zde prý Kryštof Kolumbus, což jsou spíše dohady, ale město to dává na vrchol svých turistický atraktivit.

Pro nás byl přínosný první velký supermarket Super U, kde je vše levnější, a tak nakupujeme jako diví (například krevety J ).

Další zastávkou má být GALÉRIA, ale volíme poněkud nešťastnou cestu kolem pobřeží. Rozbitá úzká silnice vysoko nad mořem, která Káju neskutečně „vyprudí“. Úplně ztrácíme dovolenkovou náladu a modlíme se, ať už to skončí a my dojedeme do GALÉRIE. A tak se stane.

GALÉRIA

Po strastiplné cestě jsme se poněkud nechali ovlivnit zkaženou náladou a nechali si ujít krásnou pláž s černým pískem, kde se vlévá řeka do moře a kde jsou prý k vidění mořské želvy. Místo toho stavíme na pláži přímo ve vesnici, která je sice taky krásná, ale že jsme přišli o mořské želvy nás mrzet nepřestane.

Kája zde alespoň konečně šnorchluje. U pláže kotví katamarány a celá ta scenérie je taková dekadentní. Celá vesnička Galéria je jak po vymření (po sezóně) a na pláží si hoví jen párek důchodců a o kousek dál blbne místní korsická mládež.

Jen škoda, že na parkovišti se skví obrovský nápis camping interdit, protože tohle místo je pro přespání v autě jak dělané!

Když se po odpočinku rozjedeme hledat místo ke spaní, netušíme, že to bude běh na dlouhou trať. Vjedeme totiž okamžitě do hor, kde se stěží vyhne auto s autem, natož, aby zde bylo nějaké odpočívadlo. Cestou dokonce potkáváme cizineckou legii. Nakonec máme ale štěstí. Dojedeme k parkovišti, odkud se dá dojít k zálivu Girolata (záliv se strážní věží, kam se nedá dojít jinak než pěšky nebo doplout lodí) a na Bocca Rocca. Na parkovišti už se chystají nějací frantíci přespat v Berlingu. Kája se jich pro jistotu dojde zeptat jak je to se spaním na divoko, ale neumějí anglicky (ehm, jaké překvapení), každopádně se dalo pochopit to nejdůležitější a to je, že máme místo na spaní!