13.9. Neděle
Po vyjetí z trajektu okamžitě vyrážíme do hor. To ale ještě nevíme, co nás čeká. Cestičky menší než jakákoliv okreska u nás. A to vše v noci. Chtěli jsme rovnou přejet horský hřeben na druhou stranu pobřeží, ale to jsme nevěděli jaký jsme si na sebe ušili bič. Pokud na Korsiku dorazíte přes den, bude tato cesta v pohodě a asi i nejlepší variantou, kam se po doplutí vydat. Nicméně v noci to je dost namáhavé na pozornost a hlavně nejste zatím zvyklí na korsické úzké silničky, takže je to taková léčba šokem.
Když konečně přejedeme horský hřeben, pro změnu nemůžeme najít vhodné místo na spaní. Všude jsou srázy a útesy k moři, ale cesta k nim nevede, což je dost ztíženo i nocí. Nakonec nalézáme parkoviště před hotelem nedaleko městečka Farinole, kde už je zaparkovaný nějaký bydlík, parkujeme vedle něj.
Probuzení je docela příjemné na to, že za sebou máme své první spaní v našem autě. Zjišťujeme, že carisma je přímo ukázkové auto pro spaní. Žádný schod mezi zadními sedadly a kufrem, jaká sláva!
Ihned vyrážíme na pláž. Je asi 7 hodin ráno a všechno ještě spí, včetně bydlíku vedle nás. Naše první setkání s mořem je krásné, protože jde o opravdu hezkou pláž s útesy a ihned narážíme na mořské živočichy.
A tak po krásné procházce vyrážíme na naši trasu okolo Korsiky. Jedeme na jih přes západní pobřeží, které je mnohem hezčí než východ. Celé pobřeží je útesovité a nad vším se ve vnitrozemí tyčí obrovské hory. První den nevycházíme z údivu, na ten pohled si člověk nikdy nezvykne, vždy ho ohromí, jaká je to všechno krása.
ST. FLORENT
Naše první korsické městečko. Kupujeme si zde naši první bagetu k snídani a je tak dobrá, že v podstatě celou dovolenou nic jiného nejíme.
Městečko má malý přístav a hezké centrum s citadelou, od které je krásný výhled na starou zástavbu.
Poté následuje cesta přes serpentíny, kopečky, ostré zatáčky a úzké silničky – prostě typická Korsika. Neustále potkáváme pelotony cyklistů na silničkách, z čehož Kája vyloženě jásá (to znamená, že při naší další návštěvě Korsiky nás kola neminou).
Asi po hodině vyjíždíme opět na pobřeží a čeká nás první koupání. U městečka I´lle Rouge se nachází písečná široká pláž, která je spíše netypická pro západní pobřeží, nicméně pro první vyblbnutí v mořské vodě jsme byli nadšeni. Setkáváme se zde s našimi spolucestovately, kteří jsou na Korsice již druhý den. Souhru plánujeme na bázi občasného setkávání ob pár dnů.
I´LLE ROUGE
Další krásné korsické městečko. Sice poněkud turistické, ale v září vlastně nic není tak turistické jak by mohlo být. Na útesu nad městem se tyčí krásný maják se strážní věží, kam stojí za to se projít. Navíc při západu slunce jde o ještě hlubší zážitek.
Ve městě se taky na oslavu začátku naší dovolené rozhodneme navštívit místní bistro. Ouha, francouzský gastronomický zážitek není vůbec levná záležitost, ale přecejen bistro není taková zátěž. Kája okusí specialitu croque – což je zapečený toust se čerstvou zeleninou, pája tuňákovou bagetu – ale obrovskou! A nejužitečnější objednávkou je korsická limonáda. Tato citronová lahoda nás naprosto dostala a od té doby si ji pravidelně kupujeme v každém korsickém supermarché.
Další noc se rozhodneme vyzkoušet kemp, protože spolucestující kamarád má narozeniny. Kemp se nachází hned za městem I´lle Rouge a stojí 16Euro. Opět jásáme nad naším rozhodnutím jet na Korsiku mimo sezonu. To by byly kempy poněkud dražší legrace.
Kemp je hezký a i když je velký, nepůsobí moc „mastňácky“. Jediná nevýhoda je dost tvrdá zem, což při našich zapomenutých karimatkách je dost podstatná nevýhoda.
Ráno s námi snídají zvířátka z okolí, ať už domestikovaná nebo divoká, české párky z konzervy fakt lákají.
Žádné komentáře:
Okomentovat