fotogalerie Korsika 2009

http://foxa.rajce.idnes.cz/KORSIKA_09_2009/

odkaz na naši fotogalerii

Mapa našeho putování po Korsice

Zobrazit místo la corse na větší mapě

13. den

23.9.

MONTE DI ORO

Budíme se v zapařeném autě na přelidněném nádraží. Právě totiž přijel vlak, který vyplivl hromady lidí, kteří se vydávají na tůry. Jeden angličan si u našeho auta zapomene teleskopické hůlky, tak Kája hned vykoná dobrý skutek a běží za ním. Snad nám to dnes přinese štěstí. Neváháme a ihned vyrazíme na horu Monte di Oro, i když počasí zatím moc nepřeje. Jsme oba dost unavený a cesta je dost strmá. Stavíme v lese na snídani. Pak lezem a lezem přes skalní plata a žlaby, konrétně žlab La Scala, což je opravdu výkon hodný horolezce. Ani nepomyslím kam by člověk spadnul, kdyby mu v tom potůčku uklouzlo. Naštěstí nebylo moc vody, takže jsme to zvládli a viděli jsme mloka! Nahoře už byl i sníh. Všude je ale mlha a tak jdeme, dokud to jde. Těsně před vrcholem to už ale vážně nejde. Přes mlhu nejde vidět na krok a vzhledem k náročnosti terénu se rozhodneme to obrátit dolů. Na cestě zpět jsme chtěli zvolit jinou trasu, která má vést přímo přes kaskády d´Anglais, ale odbočku mineme a tak jdeme stejnou cestou i dolů. Na jedné mýtince obědváme. Dole jsme vcelku brzo, tak se ještě jdeme podívat na skok k těm kaskádám, i když jen na začátek. Už vylezlo i sluníčko a Kája dokonce vleze do ledové vody. Škoda vrcholu, ale alespoň se máme kam vrátit J

CORTE

Hlavní město hor. Dokonce zde mají i univerzitu, kde se dá studovat obor zaměřený na korsickou historii a jazyk. Ve městě je velké Casino, takže dokupujeme zásoby. Je zde více kempů, ale nás okouzlil jeden skoro v centru s výhledem na hrad, stál 18Euro. Je zde spousta Čechů, dokonce Kája potká svou spolužačku z vejšky. Večer se jdeme s vínem projít městečkem a na hrad. Je to paráda. Dokonce potkáme na jedné zdi přilepeného gekona. Vaříme si čínu a krmíme místní kočky kuřecím. 

11.-12.den

21.-22.9.

PORTO VECCHIO

Cesta z Bonifacia byla zvláštně rovná, což bylo po těch 10 dnech na Korsice neskutečné. Po všech stránkách bylo znát, že se blížíme k turistickým letoviskům na východní pobřeží.

V samotném Porto Vecchiu jsme se chtěli vykoupat na podivné pláži, která na mapě vypadala jako poloostrov uprostřed města…ale…nenašli jsme ji. Celé město bylo rozkopané, pobřeží plné bagrů. Tak jsme jeli dál.

Přímo z města jsme to ztočili směrem do hor. Takže opět nás čekaly spletené silničky

Cesta je klikatá a Korsika nám nabídne úplně jinou tvář. Najednou si připadáme jak někde v Coloradu - borovicové lesy, řeky. Po cestě se stavujeme u známého vodopádu Piscia di Galo – čůrající kohoutek. Cesta od parkoviště je lemována turisty. Jde se ze strmého kopce a vododopád pozorujeme zdola. Je to hezký, ale moc lidí.

ZONZA

Malá vesnice v horách s infocentrem, kde nalézáme levný kemp (11Euro), vede ho taková zhulená paní, která neumí ani slovo anglicky, což se nám později vymstí. Jinak je kemp super, akorát nám začne v noci hustě pršet a nepřestane ani ráno. Sedíme v autě a nevíme, co dělat. Nakonec za deště sbalíme stan a jdeme zaplatit…ejhle, nikde nikdo, i když má být už otevřeno. Volat zhulené majitelce nemá cenu, protože bychom se s ní nedomluvili. Blbý je, že má naše pasy, takže jet bez placení by taky nebyla dobrá varianta J Nakonec najdeme v kempu jednoho francouzského návštěvníka, který umí anglicky. Ten zavolá francouzské paní a přetlumočí ji, ať přijede. Takže to dopadlo dobře, jinak bychom museli čekat než se za bouřky někdo uráčí přijet..

U Zonzy se nacházejí kaskády Polischelu, další klenot Korsiky. Těšíme se na ně od příjezdu, avšak leje jako z konce, je zima a mlha. Takže musíme jet dál. Sjedeme až k východnímu pobřeží do města Solenzara, kde si nakoupíme ve Sparu a na pláži sušíme stan. Pak odjíždíme zpět do hor směr Vizzavona po úžasné cestě, kde se v mlze vynořují nádherné výhledy do hor, srázů a lesů.

 

VIZZAVONA

Jde spíše o železniční stanici než přímo o vesnici. Parkujeme u nádraží a mapujeme terén. Chtěli bychom se ráno vydat na horu Monte di Oro a kaskády d´Anglais. Na nádraží nakonec přespíme v autě. Jinak se zde nachází také ubytovna pro chodce přes GR20, která tudy vede.

10. den - Sarténe, Roccapina, Bonifacio

20.9.

Ráno se válíme až do 9 hodin, což je u nás co říct J Dnes s velkým očekáváním vjíždíme do vnitrozemí. Čeká nás město Sarténe, které nás nezklame.

SARTÉNE

Městečko v horách, tudíž celé v kopci, tudíž to chce trošku fyzičku na procházku. Ale je to nádhera. Malinkaté uličky plné krámků a voňavých tradičních surovin. Parkovat doporučujeme směrem ke kostelu, kde je to zadarmo…sice se jde chvíli pěšky, ale alespoň je hezký pohled na město.

 

ROCCAPINA

Další zážitek. K této nádherné pláži se jede naposto šílenou cestou po dírách, ve kterých byste se ztratili. Všichni ale dolů jedou, tak drncáme taky. Nutno podotknout, že je to prý nejkrásnější korsická pláž a taky to podle toho vypadá. Je poněkud masová. Ale je to tu jako v Karibiku. Naprosto průzračná voda, po bokách útesy, trvdý bílý písek, plachetnice na moři. Prostě jak z blbýho filmu.

Nad útesem se navíc tyčí janovskí věž a to bychom to nebyli my, kdybychom tam nevylezli. Naskytne se nám nádherný výhled. Především zjistíme, že na druhé straně útesu se nachází taky krásná dlouhá pláž a úplně prázdná (později zjistíme, že to je pláž nudistická a proto byla tak prázdná)

Této oblasti se také říká přírodní zoo, což se dá ocenit až při pohledu z perspektivy. Při cestě zpět je na vyhlídce poznat, že kameny útesů tvoří podobiznu lva, jiný orla, apod…

 

TURRANE

Další plážička na cestě na jih. Je tvořena soukromými lagunami mezi útesy. Voda je průzračná a my jsme nadšení ze své soukromé zátočinky. Šnorchlujeme a vidíme dokonce i chobotnici.!! Jenže brzy po příjezdu začne bouřka. Jen tak tak stačíme doběhnout do auta. No nic, odjíždíme dál.

BONIFACCIO

Úžasné, avšak dost turistické město na úplně nejjižnějším cípu Korsiky. Už je to ohrané, ale my jsme se díky zářijovému termínu turistickému ruchu vyhli. Občas jsme se sice do nějaké skupinky zapletli, ale jinak jsme se úžasnými uličkami na útesu proplétali pouze s domorodci.

Přístav je plný luxusních, historických, kouzelných i supermoderních jachet. Historické centrum stojí trochu té fyzické námahy, ale výsledek – výhled přímo z útesu, ze kterého se koukáte na Sardinii, jen pár kilometrů vzdálenou, stojí za to!

Uličky jsou plné malých obchůdků, které ani nás, turistickými lákadly netrpícími studenty, hodně lákaly! Ale odolali jsme…i když dodnes sním o těch nádherných šatech, z krámku v Bonifacciu, které jsem si dokonce i vyzkoušela. Ale boulangerie jsme prostě neodolali. Snad poprvé si kupujeme něco jiného než bagetu, což osobně považuji za svůj největší výkon ve francouzštině, kterou opravdu ani jeden z nás nehovoří a nikdy nehovořil 

A z romantiky historie k trochu praktičtější stránce: parkování v Bonifacciu jsme vychytali, ani jsme to neměli v úmyslu. Zaparkovali jsme na parkovišti směrem k pořeží, kam nás vedly celou dobu cedule (P1,P2,…) nicméně na místě po nás nikdo nic nechtěl. Pak jsme zjistili, že to je parkoviště pro zájemce o výlety na lodi. Každopádně po nás nikdo nic nechtěl a my parkovali zadarmo.

Na spaní jsme si našli kemp kousek za Bonifacciem. Dokonce zde měli slevu na ISICA a uměli anglicky! Kemp byl fajn, čistý, akorát plný mravenců.

Do Bonifaccia jsme se vrátili i druhý den. Tentokrát jsme se chtěli projít i po útesech, až k majáku na nejjižnějším cípu ostrova. Cestu lemovali i betonové zákopy, protože se zde nachází i stanoviště Cizinecké legie (strategické místo na jihu s dohledem na Sardinii). 

Druhý den už jsme museli parkovat na placeném parkovišti, protože původní s výlety na lodi už ve všední den plodilo turisty ve velkém. Kvůli tomu jsme procházku po útesech trochu ošidili a honem spěchali dolů, aby se nám nezapočítala další hodina parkování. Jinak bych určitě doporučila procházku k nejjižnějšímu majáku. Z dálky vypadal pohádkověa vedla tam malá pěšinka.

9. den - Filitosa, Propriano a bloudění

19.9.

BASTELICA

Další den začíná série bloudění. Nejprve se snažíme najít kaskády v okolí vesničky Bastelica. Okolí v horách je sice krásné, ale kaskády nenalézáme. Chceme se alespoň vydat na pěší výlet, ale brzo nás zaženou divoká prasata, kterých se v okolí vyrojí opravdu nespočet a především selátka s prasnicema, se kterýma teda není zrovna sranda, když chrání své mládě. Takže po chvilce otáčíme zpět k autu. Prasata jsme si alespoň vyfotili 

 

FILITOSA

Další bloudění nás čeká při hledání menhirů. V této části Korsiky se totiž různě v lesích mají nacházet naleziště menhirů a všech těhlech prehistorických šutrů. Nejznámější se nacházejí ve vesničce Filitosa. Když se po všech peripetiích do Filitosy dostaneme, zjišťujeme, že vstup do areálu menhirů stojí 12 Euro pro osobu. Vyhodnocujeme, že za to nám pár šutříků nestojí.

Největší dojem na nás dnes zanechala cesta vyhořelou krajinou. Měsíc před naším příjezdem na Korsiku řádily obrovské požáry v jižní části ostrova. Projížděli jsme tedy dnes z části měšíční krajinou, kde to stále smrdělo po kouři. Cesta skrze červenočerné kopce.

PROPRIANO

Nejprve zastavujeme na pláži blízko města. Jsou zde neuvěřitelné vlny a my únavou usínáme. Pak nás ovšem překvapí had – ano, živý had, na pláži. Takže rychle mizíme. Další zastávka je u fotbalového hřiště, kde chvíli pozorujeme místní utkání, které hráči hrají na prašném vyschlém hřišti. Chceme tu přespat v autě, zdá se nám to jako super místo.

Jedeme se ještě podívat do města, které je opravdu kouzelné. Krásný přístav, krásná pláž, maják, kormoráni, promenáda, uličky. Ovšem než tohle vše budeme obdivovat, čeká nás první a poslední „bouračka“ s autem.

V koloně vedoucí do centra městečka na nás najednou začne nacouvávat obrovská Navara. Kája instinktivně okamžitě hází zpátečku. Což zapříčíní naši srážku s malinkým Twingem, který nebylo ve zpětným zrcátku ani vidět. Okamžitě vyběhne tlustá Francouzka s obrovským jekotem. Vyvádí, jak kdybychom ji vraždili a ječí tak, že se zběhne celé okolí. Po pětiminutovým jekotu zjistíme, že se absolutně nic nestalo. Ani škrábanec. Ovšem Francouzka neumí anglicky, což je docela problém. Nejde ji uklidnit. Nakonec zjistí, že se fakt nic nestalo a my můžeme odjet.

I my potřebujeme uklidnit. Naštěstí je městečko Propriano tak příjemné, že to jde samo. Nakonec se však rozhodneme po všech dnešních peripetiích strávit noc v kempu. Při našem dnešním štěstí by se nám v noci na divoko ještě něco přihodilo. Kemp se jmenuje Colomba, je ve vnitrozemí, bokem od města a stojí 16 Euro. A byl super. Spí se na terasovitých kopečkách, auto nám sice stojí nad schůdky, ale nevadí. Kemp má i bazén, ten ovšem únavou ani nevyužijeme.

8.den - Ajaccio, Krvavé ostrovy, Porticcio

18.9.

Po úmorné noci v autě snídame na pěkném odpočívadle s výhledem na město. Dnes je v plánu Ajaccio – hlavní město Korsiky a rodné město Napoleona. Není úplně nejlepší počasí, a tak hned v úvodu zastavujeme ve velkém obchodním centru, abychom se schovali.

 

AJACCIO

V centru města parkujeme v podzemních garážích, kde je neuvěřitelné vedro a najít místo není úplně nejjednodušší, ale jako varianta pro levné parkování je to asi nejlepší způsob. Platíme 1,30 za dvě hodiny.

Prohlídku zkrátíme na minimum. Všude je spousta lidí, aut a ne zrovna čisto. Projdeme trhy a přístav a vracíme se k autu. Dům Napoleona jsme nějak prostě nenašli J, ale viděli jsme loď, ve které prchl ze Svaté Heleny.

Cestou zpět přes město rozhodně stojí za zastávku pláž u letiště. Na Korsiku nezvykle velké vlny, přesto moře krásně modré, písčitá pláž, nikde ani noha a nad vámi vzlétávají letadla. A ještě tu natáčeli nějaký bylinkářský TV pořad, určitě něco jako Jamie Oliver J Po vřesech za pláží pobíhala kamera se třema chlapama, kteří vyrthávali rozličné rostliny a následně do kamery něco zaníceně vysvětlovalim, možná jsme byli i v korsické televizi! 

 

ISLES SANGUINAIRES

Krvavé ostrovy, které toto jméno dostali kvůli pirátské minulosti a druhé vysvětlení je, že při západu slunce získávají nádhernou rudou barvu. Každopádně stojí za návštěvu. Sice kvůli své poloze blízko Ajaccia je poněkud v obležení turistů z autobusů, ale jsou nádherné. Pokud máte čas a peníze lze absolvovat výlet lodí po všech ostrovech.

My jsme zde zažili krásnou bouřku na moři. Všude černo a blesky, prostě krásně dekadentní 

 

PORTICCIO

Zde najdeme levný kemp – 14,80. Je skoro až za městem a odbočuje se do vnitrozemí. Odpoledne strávíme na pláži. Večer nám proprší.