pondělí 18. října 2010

5. den - Texel, Den Helder




Ráno vstáváme brzy, dneska nás čeká přesun trajektem. Paní na recepci nebyla, takže vracíme půjčené materiály do schránky na to určené. A pádíme do Den Helderu, odkud má každou hodinu jezdit trajekt na ostrov Texel. Nevíme však v jakém taktu trajekt jezdíme, sázíme na to, že každou celou, což máme tak akorát. V přístavu bloudíme, je nutné na posledních světlech jet do leva směr marine museum a ne rovně jako my - to je přímo nájezdní plošina na trajekt, pak je potřeba porušit při vracení snad všechny možné předpisy. Parkoviště bylo beznadějně zaplněné. Máme štěstí u takového bočního parkoviště vidíme odjíždět auto, tak toho využíváme, načež pája konstatuje „tam se nemůžeme vejít“, jsme se vešli celkem v pohodě. Je po půl, tak rychle shazujeme kola, převlékáme a spěcháme na trajekt, který si myslíme že odjíždí v celou. Bohužel trajekt odjíždí až v půl. No nic, tak si vydechneme. Pája si dává čokoládu a pozorujeme školáky, kteří jedou zřejmě na výlet, jsou neuvěřitelně oprsklí. Jak se později ukáže, ta půlhodinka nám chyběla na cestě zpátky. Cesta trajektem trvá 20minut a sveze se s námi i racek. Nástup na trajekt byl hodně zajímavý cyklisté šli jako první, což znamenalo sednou na kolo a najet na trajekt, kde regulovčíci dávají pokyny, kam jet, docela zážitek.V trajektu je pro kola vyhrazena celá chodba, kde se kola opřou zamknout a člověk jde na palubu. Z trajektu jako první vyjíždí auta a to je také zážitek, vypadá to jako když se odstartuje nějaká velká cena. Poté vyjíždí cyklisté v ohromném pelotonu. Po cca 500m je směrovník, na kterém se dlouhatánský had cyklistů rozděluje na to na jakou stranu ostrova kdo míří. Necháváme odjet většinu a v klidu rozmýšlíme kudy to vezmeme. Jedeme západní stranou ostrova přes národní park. Na ostrově jsou borové lesy, což je jeho velká zvláštnost a dost hub, které však nikdo nesbírá. Míříme pořád výš a výš na sever, až jsme na konci a čeká nás něco, co jsme fakt nečekali - krásná pláž jak někde ve Španělsku. Tato pláž má 25km a v létě tu je prý dost narváno, dnes je tu však pár lidí. Dáváme obídek a dobíjíme energii ze sluníčka, je tu příjemná atmosféra. Na koupání je však voda moc studená. 
 
Nemůžeme tu však být celé odpoledne, i když bychom to určitě vydrželi. Skrze duny míříme k nejsevernějšímu bodu ostrova – majáku. Cesta vede skrze duny a je to pořád z kopce a do kopce. Navíc začínáme trochu spěchat, protože trajekty z ostrova jezdí v celou a my bychom rádi stihli ten ve čtyři. Maják je pěkný, děláme pár rychlých fotek a propočítáváme, jestli má vůbec cenu a šanci stihnout trajekt ve čtyři. Stihnout to půjde, ale bude to chtít maximální výkon. Pája je unavená a hladová a moc jí to už nešlape, pomáhám jí jak jen to jde, ale čas neúprosně utíká kupředu. Po pár km bloudíme a vyjíždíme na samé cestě, po které jsme přijeli, takže ve čtyři nemáme šanci stihnout. V plánu bylo z Den Helderu přejet ještě cca 70km na sever do kempu, proto ten spěch. Nakonec stavíme v Cocksdorpu na internet a chceme najít nějaký bližší levný kemp. Internet je docela drahý 1,50E za 15min je docela dost. Ještě jdeme koupit jídlo a pití na trajekt a ejhle jsou čtyři hodiny a na trajekt zbývá ujet 13km v docela členitém terénu.  Začíná opět souboj s časem, navíc začíná opět foukat protivítr, Páje pomáhám, ale už toho mám taky docela dost. Nakonec do přístavu dojíždíme tak akorát v 16,45. V průběhu plavby rozbalujeme za odměnu chipsy a minerálku a užíváme si pohody na horní otevřené palubě. V 17,30 přirážíme k pevnině, auto přežilo v pohodě. Ještě se rozhodujeme projet po Den Helderu, kde kotví nizozemské námořnictvo a také je zde námořní museum, před kterým je exponát ponorky. Montujeme kola na střechu a večerním Den Helderem odjíždíme do kempu někde poblíž Breezand. Je to pěkný kemp u statku, který aspiroval na ocenění za nejlepší farmářský kemp. Jsme tu sami, pouze večer přijíždí nizozemský obytňák. Pán je příjemný, chová koně a koloušky. Auto zase musíme nechat na parkovišti a tudíž všechny věci nanosit do stanu. Platit za kemp budeme až ráno. Večer nám dělají společnost myšky, které pobíhají opodál našeho stanu.

Žádné komentáře:

Okomentovat